HISTORIE

Během druhé světové války sloužila věznice na Cejlu číslo 71 jako ženská věznice GESTAPA. Pro mnoho žen se stal přestupní stanicí na cestě do nacistických koncentračních táborů včetně Osvětimi. Dne 12. března 1945 byli na Cejlu popraveni dva čeští odbojáři Alois Zavadil a Květoslav Kolařík - na půdě, kde jsou zachovány popravčí háky. 

V poválečném období proběhl nejvyšší počet poprav v dějinách věznice - dle velkého retribučního zákona.  V býv. Krajské věznici na Cejlu se natáčela řada filmů, ale zatím nevznikla o jejích dějinách žádná kniha.

Po komunistickém převratu roku 1948 prošly Cejlem tisíce politických vězňů, kteří byli odsouzeni protiprávně. Mezi jinými také básníci Jan Zahradníček, Václav Renč, Zdenek Rotrekl nebo pozdější předseda Ústavního soudu Zdeněk Kessler. V Brně přenocovaly tisíce vězňů při eskortách na Slovensko nebo jiná místa v zemi.

Věznice je také pietním místem politických vězňů Rakouska-Uherska, kteří byli umísťování nejen na Špilberk ale i na Cejl. V roce 1916 byl na Cejlu mj. uvězeněn básník Petr Bezruč. V roce 1933 byl do věznice převezen generál Radola Gajda spojovaný s pokusem o fašistický puč v kasárnách Židenice. Měl zde být zadržený i pozdější komunistický prezident Klement Gottwald.